Singapur‚ Sumatra‚Malajsie

 

Nějak nestíhám. Je to na houby. Sotva se vrátím, z jedné cesty, už bych potřebovala druhou. Takže zase plánuju a plánuju. Afrika volá !!!!!

 

 

SUMATRA : Z Medanského letiště do Bukit Lawang za ORANGUTÁNY.

Chtěla jsem napsat podrobný cestopis se všemi zážitky,  zde jsou alespoň základní rady a peripetie, tipy a zážitky z ledna 2018 .

Do Medanu jsme přiletěli asi v 11 hod. ze Singapuru.
Na letišti měním 30 E na 4,687.500,- Ind. rupek - asi zbytečně mnoho.
Mám info, že si mám vzít  přímý BUS do BINJAI, zrovna jeden odjíždí, s otevřenými dveřmi, tak se ptáím Binjái ??
Nikdo nerozumí a BUS odjíždí, Hledám druhý a ptám se ? BUS to Binjai ??  2 týpci na me zírají, krčí rameny ...ale jsou jedni z mála inteligentních :-) tak se ptají : Bindžááá ??? yes. Už vím, proč mi nerozuměli.
Takže bacha na výslovnost, jinak neodjedeš :-) Bus jede, jak se naplní.
Cena 40000,- Rp a cílová stanice je napsaná na BUSe.
12:45 odjezd z letiště
Jedeme  je horko, BUS se zaplňuje.  Týpka vedle se ptám asi po hodině ? Bindžá ? Ne. Ptá se kam jedeme. Říkám Bukit lawang. Nic, kecá se řidičem, ten telefonuje ...cesta pokračuje.
Mám info, že v Binjdžáá mám přestoupit do BUSu do Bukit Lawang a má stát 30000 RP-
Po chvíli náš  midi BUS zastavuje a řidič říká, že si máme přesednout do druhého, do BL.
Moc se mi nechce, nejsme na autobusáku a co pak. vše to organizuje mladý týpek, který evidentně chce vydělat.

Ptám se, kolik za cestu ?
Prý 200000,- RP. Polknu, oblije mě pot a a pak se začnu mát. Říkám , že nene, že znám cenu od svého přítele v BL, že to má stát 30 000RP.  Vzniká obsáhlá diskuse, kdy se všichni evidentně baví, jen já jsme zoufalá a týpek se snaží. ptám se, kdo je řidič ? ukazuje na řidiče. naše krosny si už přehodili do minibusu a náš MIDIBUS odjel.
Nenechám se odrat a odmítám platit neřidiči 120000 za osobu. Potencionální spolucestující mi evidentně fandí a čekají a úsměvem na rtech, jak to dopadne. Říkám, že ne, že jedu s jiným. Ptám se řidiče, kolik cena ? Krčí rameny a týpek, co měl vydělat chce aspoň 50000 za přenos báglu. Dávám mu 10000 ze snahu, sedáme dozadu do minibusu a řidiš šlápne na plyn.
Jsem na sebe pyšná.  Takže - znát ceny a nenechat se natáhnout. Jsme na Sumatře, které je levná.
Cestou zapínám mobil a GPS, kde jsme. 14:30 - 14:15 pauza na kruháči v Binjai. Zorientovávám se a s klidem pozoruju cestu. MiniBUS se pomalu vylidňuje, 1x dofoukáváme pneu a 1x měníme levou zadní pneu.

Do Bukit Lawang (BL)  přijíždíme v BUSE samotni v 17 hod.
BUS zastavuje na "náměstí",. kde je i páteční trh, jižně od města, cca 15 min. chůze s krosnou.
Měl nás tam čekat průvodce, kterého mi doporučil známý. Nikde nikdo.
Zato se nám hned nabízí místní BOSS  Bob. O něm ještě uslyšíme, místní maskot.
Vnutí nám za 15000 RP cyklorikšu, která nás zaveze k druhému hl. místu, k tzv. infocentru. nemáme nocleh, tak se nás ptá, zda chceme, kývneme.

Takže pokud chcete ušetřit, pěšky se to krásně dá. Držet se  vlevo, a ptát se na  office centrum.
Hned vlevo je SUPER ubytování, za  cca 100000 Rp / 2L pokoj !! pokoj s ventilátorem, klimou koupelnou, s výhledem na říčku a džungli, wifi, s restaurací. Pivo je tam drahé :-) 40.000, ale v obchůdcích u místních se dá koupit i za 32 -35000. Je třeba se ptát. Jídlo od 10 -15 tis.
Bob nám hned nabízel trip za orangutany. Proto jsme tam, že ano. Chtěl 45 E ofic. , bez raftu 800.000 Rp/ os.
Já že měla domluvené za 550.000.-RP/os., tak jsme se domluvili na 600.000 Rp/ os. vč. raftů., nakonec jsme vzali s noclehem v džungli za  1.250.000/os.
Hotýlek se jmenuje BRAUN BAMBOO.
1,5 l vody v obchodě 6000 Rp.
Ne veču jsme šli jinam.

V 9 ráno přišel BOB, že v 9:15 odchod, hihihi, v 10 odchod opravdu - Huráááá za oran gutan
My 2 s Jirkou, 3 Řekové a Němec s Belgičankou.

Průvodcem byl Ren,  malinký černovlasý usměvavý klučina. Uměl pěkně pomalu AJ, takže se mi s ním pěkně komunikovalo. Opravdu šikulka, trpělivý, takže rozhodně se na něj obrať.

http://www.greenlifeadventure.com/ - a chtějte rozhodně jeho.  :-)

Trek se dal, viděli jsme vše možné, hady, opice, i orangutany, stromy ... co cestou viděl, vše nám ukázal a popsal.   Pak se scházelo fest dolů, k řece, kde bylo koupání, večeře, nocleh v jejich příbytcích. Druhý den se šlo zpět nahoru a na rafty.

Kdyby někdo nemohl, ovšem opravdu nemoh, dá se brodit řekou :-) zpět do vesnice, ale nemá se to, aby kluci neměli problémy.

Chtěla jsme si  nahrát noční zvuky džungle, ovšem, přišla bouřka  celou celou noc :-) Nicméně, super trip.

V BL se nám tak líbilo, že jsme tu zůstali celkem 3   noci.
Večer za námi přišel Ren na pokec, jeho úsměv je velmi nakažlivý. Má obdivuhodné znalosti o všem místním. Nikdy však nikde jinde než v Medanu nebyl.
Za 5 E jsme koupili vnučkám 2 ks trika s kraťasama s obrázkem orangutana - prodejce je u lávky přes řeku.
Večer se v naší hotelové restauraci povídalo, bavilo  a hrálo na kytaru.
V pátek je na tom autobusáku trh, tak doporučuji.
No a jinak Boba jsem potkávali na každém kroku, jako by nás sledoval, jako bysme do BL patřili a léta tu bydleli. Nakoupila jsme koření a ananasy.- MŇAM - kus za 7000-8000 Rp.
Snídaně palačinka 17.000 v hotelu, 10-15 u místních.
Rena jsme také často potkávali, jak šel druhý den kolem hotelu zase do džungle, pak na náměstíčku, jak jsme šli na trh, tak jel na motorce, volal na nás, zdravil, zase jsme si připadali jako doma.
Okurek na trhu 2000
Nejlevnější pivo v místním "makru" 32.000 - velká flaška.

Na BUS jsem už šli pěšky, zadem, kolem řeky, abysme nepotkali Boba, bo by zas nám něco chtěl zprostředkovat. Stačilo, že jsme jej zase potkali na trhu a taky byl za námi 2x v hotelu se nabízet, jestli něco nepotřebujeme, jako třeba odvoz do Medanu.

No a jak jsme přišli na asfaltku, koho nepotkáme, Rena na motorce.
Opět na nás volal a zdravil. Když jsme došli na BUSák, už na nás Ren volala, že tu máme BUS, že máme zaplatit 30000,- Rp a jedeme až do Medanu na BUS, kde přestoupíme na letiště za 40000.
LLoučili jsme se se smutkem, bylo nám tu moc krásně. Chtěli jsme jet k jezeru a do TukTuku, mrknout na sopky, ale nelitujeme. Zvolnili jsme a užili si to v BL.
Do miniBUSu přistupovali postupně lidičky. Cesta byla boží. Řidič s námi mluvil, lidé se vyptávali, pak přistoupila víla. Ne Amálka, ale  Amália, usměvavá, příjemná, opět jsem si AJ povídaly, koupila nějaké ovoce, nabídla nám a pak nás na rozloučenou  zbylým obdarovala.  Jmenovalo se to Sala, takové hnědé, jako had, kulaté. No a zazpívala nám místní "hymnu" na hodbu vánočních rolniček "Jungle trek, jungle trek, in Bukit lawang ..... "
Cesta ubíhala moc rychle, dokonce jsme v protisměru potkali minibus co nás vezl do BL, jel jak Fitipaldi.

V 17:15 jsme V BL a řidič velí: To je Váš BUS, upalujte. máváme všem a běžíme k červenému BUSu.
Už na nás čekali, koupit jízdenku  a  velkým klasickým klimatizovaným BUSem, jsme za 40000 jeli sami 2 na letiště, kde jsme strávili noc.
Ráno jsme odlétali do Banda Acehu.
 

Takže neváhejte, super trip.

 

 

 

 

TOPlist